Aktuálne:




... ak mi chceš niečo napísať, použi moju Návštevnú knihu ...


Šeďo

18. prosince 2015 v 8:29 | Latryna |  Denníček

Advent je obdobie pokoja ... môj kocúrik ho má už tiež ...


Bojko alebo strachopud - takú mal náš Šeďo povahu. Nikomu nedovolil aby ho pohladkal, od každého bočil, pritom keď sa podávalo papu, tak bol pri miske prvý a neodišiel pokiaľ v nej boli aj drobunké kúsky. Rád papal.
Chodil k nám od susedov ešte ako maličký spolu so svojou mamou, keď sa ale mama pominula, chodil aj naďalej. Ale iba k plnej miske, potom ušiel preč. Asi pred 6 rokmi sa susedia rozhodli milého kocúrika vyhnať ... Čo im vadilo to netuším, veď kde žije mačka, tam nežije myš.
Napriek svojmu večnému strachu sa k nám Šeďo predsa len nasťahoval, neodchádzal a kto k nám prišiel na návštevu, ten obdivoval aký je pekný. Ale pohladkať sa veruže nedal nikomu.
Asi týždeň dozadu sa stal ale obrat : kocúr sa k nám zrazu začal inak správať, nechal sa hladkať i škrabkať, tlačil sa stále do domu - zistili sme však že je akýsi moc vychudnutý a naviac, mal silnú hnačku. Keďže mal už viac ako 9 rokov, báli sme sa že sa blíži koniec jeho mačacieho života.
Manžel vtedy povedal že asi sa s nami Šeďo lúči. Bohužiaľ, mal pravdu. Zaspal v mačacom domčeku naveky a dnes je už v zvieracom nebíčku spolu so svojimi ostatnými kamarátmi, ktorí nás postupne opúšťali.
Ostala mi už len mačka Micka. A 9 ročný kanárik, ktorému sme vlani museli nechať amputovať nôžku.
Môj zverinec sa teda postupne a rapídne zmenšil - mala som chov anduliek, kanárikov, 2 prítulné hafanky a 12 mačiek.
Je mi z toho smutno, ten život je tak krátky ...

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 18. prosince 2015 v 8:40

Je mi to líto. Ale už má klid. On se asi opravdu loučil s lidmi, kteří ho přijali a krmili. Kočka to cítí. Dobře že měl domov, ze kterého mohl odejít. Soucítím s vámi, taky jsem se snažila ho pohladit. Při jídle to docela šlo...

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 18. prosince 2015 v 9:59

Odešel sám, nemuseli jste ho nechávat uspat jako my Žofinku přesně před 5 lety. Po každém domácím miláčkovi zůstává vzpomínka a vy můžete být rádi, že jste mu poskytli domov i kousek lásky. Přeji  ti, abys na něj vzpomínala jen v tom dobrém jako na všechna zvířátka, co vám odešla. Ruža

3 Otavínka Otavínka | E-mail | 18. prosince 2015 v 10:49

Milá Vierka, je jako člen rodiny a tak to bolí. Ale třeba už jej nebude nic bolet.

4 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 19. prosince 2015 v 7:33

Ten pocit straty poznam. Po 18 rokoch odisla do vecnych lovist Tiffany, nasa macka, zostalo po nej prazdno, kym si jeden zvykol. Odvtedy uz ziadne zviera, ta strata je velmi neprijemna...Spomienky zostavaju, su vsak dost sladkobolne, pripominaju, ako ten cas bezi.

5 Ježurka Ježurka | Web | 29. prosince 2015 v 14:02

Tak si říkám, že si myslíme, že zvířátka nejsou moc chytrá a je vidět, jak se mýlíme. Chudáček malý, aspoň že se u vás měl dobře, ale asi byl takový plachý od přírody. A co, Vierko, obstarat si nové zvířátko nabo zvířátka? :-)

6 tetkapernikarka tetkapernikarka | E-mail | Web | 10. ledna 2016 v 18:52

Věruško,s kocourkem je mi to moc líto.
Měj se pěkně a přeji zdraví a pohodu :-)Alena

Komentáře jsou uzavřeny.

Linka

Čo sa udialo v minulosti, je základ budúcnosti.
Ako žiješ dnes, taká bude Tvoja minulosť
a teda aj budúcnosť...

čakám!




ĎAKUJEM ZA NÁVŠTEVU A ČAKÁM ŽE PRÍDETE ZAS!



Latrynask.blog.cz website reputation


motýlik