Aktuálne:




... ak mi chceš niečo napísať, použi moju Návštevnú knihu ...


Poprava cárskej rodiny 1

10. ledna 2017 v 4:00 | Latryna |  História

... ako to bolo naozaj?



Tak se zase jednou podíváme, co se nám v té historii možná událo trochu jinak, než oficiální zdroje uvádějí.
Dnes nabízím výběr z překladů několika zajímavých ruských zdrojů. Nakolik se informace v nich shodují s pravděpodobnou skutečností, nechám každému na posouzení.

Poslední ruský car nebyl zastřelen, jak jsme se učili ve škole, ale stal se rukojmím.
No řekněte, nebylo by to taky hloupé zastřelit cara, a nevybrat mu předtím z hrnců všechny poctivě vydělané peníze? I bylo, bylo...
Vždyť ho také nezastřelili! Peníze se ale - pravda - nepodařilo najednou dostat, protože to byla opravdu bouřlivá doba...

Každoročně uprostřed léta se znova a znova ozývá hlasité naříkání nad tím, že pronic zanic zabili ubohého cara Nikolaje II, kterého křesťani dokonce v roce 2000 zařadili mezi svaté. I Nikolaj Starikov přesně 17. července přihodil polínko do emocionálních nářků o ničem. Já jsem se tímhle příběhem dříve nezabýval a ani bych nevěnoval pozornost aktuálnímu šidítku, kdyby...
...kdyby se na posledním svém setkání se čtenáři akademik Nikolaj Levašov krátce zmínil o tom, že ve 30. letech se s Nikolajem II setkal Stalin a požádal ho o peníze na přípravu budoucí války. Podobně o tomto setkání píše i Nikolaj Gorjušin ve své reportáži "I v naší zemi existují proroci!".

"...V této souvislosti se objevila úžasná informace, která se váže k tragickému osudu posledního imperátora Ruského impéria Nikolaje Aleksandroviče Romanova a jeho rodiny... V srpnu roku 1917 byl spolu se svou rodinou deportován do hlavního města Slovansko-Árijského impéria, města Tobolsk. Volba právě tohoto města nebyla náhodná, protože vyšší stupně zednářství si jsou dobře vědomy velké minulosti ruského lidu. Deportace právě do Tobolsku byla jakýmsi výsměchem dynastii Romanovců, která v roce 1775 porazila vojska Slovansko-Árijského impéria (Veliké Tartárie), ale následně byla tato událost nazvána jako potlačení "selského povstání Jemeljana Pugačova"...
V červenci 1918 dává Jacob Schiff příkaz jednomu ze svých důvěryhodných přátel ve vedení bolševiků, Jakovu Sverdlovovi, k provedení rituální vraždy carské rodiny. Sverdlov po poradě s Leninem nařídil veliteli domu, kde byla rodina ubytována, Ipaťjevovi a čekistovi Jakovu Jurovskému tento plán provést. V souladu s oficiální historií pak byl v noci ze 16. na 17. července 1918 Nikolaj Romanov spolu s manželkou a všemi dětmi zastřelen.
Na setkání se čtenáři Nikolaj Levašov řekl, že ve skutečnosti Nikolaj II a jeho rodina zastřeleni nebyli. Toto prohlášení samozřejmě okamžitě vyvolává mnoho otázek. A tak jsem se rozhodl na to podívat blíž.
Na toto téma bylo napsáno mnoho prací a scéna střelby a výpovědi svědků - to všechno vypadá na první pohled velmi věrohodně. Do tohoto logického řetězce však nezapadají fakta získaná badatelem A. F. Kirstenem, který se k vyšetřování přidal v srpnu 1918. Během vyšetřování se dozvěděl od doktora P. I. Utkina, že koncem října 1918 (tedy více jak dva měsíce po údajné vraždě) byl povolán do budovy obsazené Zvláštní komisí pro boj s kontrarevolucí, aby provedl lékařské ošetření. Postiženou se ukázala být mladá dívka, asi 22tiletá, která měla rozseklý ret a otok pod okem. Na otázku, kdo je, dívka odpověděla, že je "dcera cara Anastazie". V průběhu dalších událostí Kirsta nenašel mrtvoly carské rodiny v carské vesnici v Ganinoj jame, kde údajně měly být. Brzy ale našel mnoho svědků, kteří na jeho otázky vypověděli, že v září 1918 ve městě Perm se zdržovala carevna Aleksandra Fjodorovna i velkokněžny. A svědek Samojlov řekl, že ze slov svého souseda, vrátného domu Ilaťjeva Varakuševa, pochopil, že žádná střelba nebyla, naopak, že carská rodina nastoupila do auta a byla odvezena.
Po obdržení těchto informací byl A. F. Kirst z případu odvolán a bylo mu nařízeno veškerý materiál předat vyšetřovateli A. S. Sokolovi. Nikolaj Levašov řekl, že motivem pro záchranu života cara i jeho rodiny byla touha bolševiků, v rozporu s nařízením jejich pánů, zmocnit se ukrytých pokladů dynastie Romanovců, o jejichž uložení Nikolaj Aleksandrovič zajisté věděl. Brzo pak umírají organizátoři "střelby" - v roce 1919 Sverdlov, v roce 1924 Lenin. Levašov upřesnil, že Nikolaj Aleksandrovič Romanov mluvil o řadu let později se Stalinem a bohatství Ruského impéria bylo použito na posílení moci SSSR...

Jestli to byla první lež Starikova, bylo by možné se domnívat, že člověk přece nemůže znát všechno a občas se prostě mýlí. Ale Starikov je autorem několika skvělých knih a v otázkách novodobé historie Ruska se velmi dobře orientuje. Proto se domnívám, že takto informuje úmyslně. O příčinách zde psát nechci, i když jsou očividné...
Raději k příběhu přidám několik dalších důkazů, že carská rodina v roce 1918 nezahynula a zvěsti o střelbě byly nejspíš vypuštěny kvůli "zprávě" pro objednavatele - Schiffa a další soudruhy, kteří financovali státní převrat v Rusku v roce 1917...

pokračovanie nájdeš TU

(©)2014 myslenkyocemkoli.blogspot.com
Článek je povoleno publikovat v celé a nezměněné podobě s uvedením zdroje.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.
Linka

Čo sa udialo v minulosti, je základ budúcnosti.
Ako žiješ dnes, taká bude Tvoja minulosť
a teda aj budúcnosť...

čakám!




ĎAKUJEM ZA NÁVŠTEVU A ČAKÁM ŽE PRÍDETE ZAS!



Latrynask.blog.cz website reputation


motýlik